PO 14.3.

A je to tady. Před měsícem jsme zakoupili ultra levný letenky a vyrážíme s Rayenem do Birminghamu. Vše probíhá hladce. Musím říct, že letiště BHX na mne udělalo lepší dojem, než třeba Gatwick nebo Stansted. Takové menší pohodové letiště. Po přesvědčení se o letu směr Punta Cana kupujeme asi za 3 libry celodenní lístek na bus(musíte mít přesně, pže autobusák nevrací) a vyrážíme na pivo do města. Poprvé v životě se vezu double-deckerem a tak se mi cesta docela líbí.

Birmingham je docela nezajímavé město, ale hospodu jsme našli pěknou :). Pivko za necelé 2 a klasika fish and chips za 4 libry :)) Posledním busem - už je po půlnoci a tak nám asi neplatí lístek, ale je nám to jedno - jedem zpět na letistě.

UT

Den D - vyrážíme s Thomsonem směr Karibik. Let trvá tuším 9,5 hodiny. Cesta ale ubíhá pěkně. Člověk může sledovat TV, hrát poker, poslouchat rádio…dostáváme také 2 velmi chutná jídla. Zkrátka Thomson není žádný lowcost, jen má občas low cost ceny letenek… V Dominikáně jsme kolem půl 5. Letištní budova je celkem zajímavá, celá dřevěná se střechou z palmového listí. Letiště vybudované uprostřed jungle specielně pro turisty.

Obírají nás o prvních 10 USD za nějakou kartu, kterou nám vzápětí seberou. Asi abychom neměli blbý pocit, že jim platíme za nic. Měním za velmi mizerný kurz ve zdejší směnárně 20 USD a vylézáme před budovu, kde nás ujímají nepřátelé každého cestovatele - taxikáři. Původně sem chtěl jít podél pobřeří z Cap Cana do Boca de Yuma ale prý se tam nedá zajet, je to vše soukromé. Necháváme se tedy odvézt za 25 USD do Bavara na pláž.

Tady bych chtěl upozornit, že na letiště se da jet autobusem, ačkoli vám to nikdo neřekne. Autobus staví mimo parkoviště před budovou, na silnici směrem z letiště. Zastávka je dokonce označena. Takže mé doporučení je okamžitě zmizet z Punta Cana pryč, moře si užijete jinde mnohem lépe.

V Bavaru je to celkem tragédie, jsou tu jen hotely, které hlídají kluci s puškama. Nemám z toho vůbec dobrý pocit. Ale musím říct, že pláž je tady celkem pěkná a lidí málo. Asi všichni večeřeli, bylo už docela pozdě. Jdeme pořád podél moře, když jen procházíte, nikomu to nevadí. Nakonec, už za tmy se dáváme do řeči se strážci a ti nás nakonec pouští skrz hotelový komplex ven. Procházíme asi 3 check pointy až dojdeme k hlavní bráně. Snaží se nám zavolat taxi, že prý je to tady nebezpečné. To odmítáme a pokračujeme směrem zpět po silnici. Přespat se tady venku nikde pořádně nedá a tak se ubytujeme v hotelu asi za 40 USD včetně snídaně a klimatizace.

ST

Je jasné, že odsud musíme rychle zmizet a tak se rozhodujeme jet rovnou do Santo Dominga, kde máme v plánu zůstat 2 dny. Díky mizerné mapě však vůbec netuším kde se nacházíme. Zastávka autobusu směr Higuey je prý daleko. Je docela vedro a tak se jde po silnici docela blbě. Naštěstí nám zastavuje jiný bus a zadarmo nás bere na zastávku. Jízdní řády se tady neřeší, autobusy kamkoli jezdí celkem často. V Higuey se zastavujeme a obědváme u slavné katedrály v parku.

Pak již jedeme rovnou do Santo Dominga - bus stojí 200 pesos = 100 CZK. Je to odhadem cca 150 km. Bus je klimatizovaný a celkem pěkný. Odpoledne jsme v Santo Domingo. Máme dost problém se ve městě zorientovat, není zrovna moc turisticky přívětivé :) Procházíme městem a po docela dlouhé době nacházíme předem vyhlédnutý hotel Riparbella ve čtvrti Gazcue. Je to cca 10-15 minut chůze do centra - Zona Colonial. Cena je 30 USD za pokoj a noc. Klimatizace, sprcha, wifi, TV na pokoji.

Procházíme koloniální zónu se spoustou památek a večer slavíme s místími narozeniny. Je to docela zábava a tak se ještě jede pokračovat na pobřeží. S řízením pod vlivem si tady nikdo starosti nedělá :)

CT

Ráno, no spíš dopoledne, vyrážíme do místního Carrefouru pokusit se koupit campingazovou bombu. Carrefour je daleko a tak nám každý nutí taxi, kterým jet nechceme. V Santo Domingu sice funguje něco jako MHD, je tam dokonce i metro, ale vyznat se ve zdejších minibusech bez znalosti města je nemožné. Taxi je tedy jediná možnost. V Carrefouru se dá nakoupit stejně jako v Evropě, ale bombu jsme tam nesehnali. Měli jen vařič!! :) Asi nemusím psát, že nás taxikář obral, ale neměl sem náladu se hádat a je fakt, že to byla pěkná dálka. Odpoledne se jdeme projít podél pobřeží, kde mne zaujala jedna krásná pláž :) V Santo Domingu bych kromě ciduad colonial ještě doporučil prezidentský palác, ten je pěkný, viděli jsme ho ale pouze z taxiku a potom botanickou zahradu.

PA

Vyrážíme do hor. Nikdo nám není schopný říct odkud jede autobus - to je celkem normální, bohužel něco jako centrální stanice tady neexistuje. Po několika opakovaných dotazech a tak nějak intuitivně nakonec nalézáme autobus, který jede naším směrem. Vysadí nás u dálnice, kde si přestoupíme a pojedeme do Constanzy, odkud chceme jít náš track. Po cestě se stavujeme v motorestu a dáváme si výborné jídlo. Vůbec v motorestech měli levné a velmi dobré jídlo. Za 60 - 70 CZK se najíte až až. Do Constanzy se jede na korbě pick-upu, asi 60 km, takže docela zábava :)

Po příjezdu se po zorientování vydáváme na cestu skrz hory. Chceme jít do El Montazo. Bohužel kvalitní mapa neexistuje a tak jdeme a uvidíme :) Myslel jsem, že hory budou opuštěné, ale žije v nich celkem dost lidí. Kvalita života je ovšem na úrovni středověku. Jdeme stále po hlavní cestě s tím, že někam prostě dojdeme :))

SO

Noc jsme stávili odhadem v 1500m a tak teplota byla celkem příjemná. Jinak je v Dominikáně i v noci dost teplo a v nižších polohách, třeba u moře, je ve stanu příšerný vedro. Problémem v horách je nedostatek vody. V podstatě se dá nabrat jen z řeky. Vodu desinfikujeme Sanosilem a doufáme, že vše bude OK. Uhýbáme z hlavní cesty a jdeme podél řeky, teď již směrem La Laguna. Potkáváme 3 kluky se slepicemi a ti se tváří docela vyděšeně když nás vidí :) Že by ještě neviděli turisty ? Jdeme s nimi asi 1 km pak se rozdělíme a stoupáme od řeky nahoru. Je vedro a voda opět dochází.

Po nastpupání asi 400-500m nalézáme záchranu, kohoutek s vodou. Asi to poslední, co bych čekal :) Vesnice jsou v horách skoro všude a tady mají dokonce něco jako vodovod. Posedíme asi hodinu a pokračujeme dále. Jedna místní paní nás zve dokonce na noc k sobě domů. Pokračujeme ale ještě dál a stavíme stan u cesty. V Dominikáně neexistuje moc veřejných pozemků, vše je oplocené, i tady v horách.

NE

Ráno nám zdejší motorkáři říkají, že La Laguna je asi 1,5 h cesty. Mysleli ale asi na motorce protože později zjišťujeme, že je to ještě pekelně daleko. A voda opět dochází. Posledních asi 5 km ale již jedeme autem. Objevil se tady z ničeho nic nějaký snad úředník a vzal nás nejprve do La Laguny a později až do Padre de las Casas, odkud jedeme autobusem do Cruce del Quince. Chceme odtud pokračovat do Barahony k moři. Autobusy tady jezdí jako pražské metro, tady každé asi 3 minuty :) a tak se v klidu najíme. V Barahoně se ubytujeme v hotelu asi za 200 czk na noc a večer se bavíme s místními. Všude hraje Merengue a Bachata, pije se pivo a tancuje se. Merengue a Bachata hraje všude a pořád. V podstatě tady nikdo nic jiného než původní hudbu neposlouchá. Pláž je tady nic-moc - pěkné pláže budou zřejmě až dále na jih.

PO

Ráno se snažím měnit peníze a slečna nemůže pochopit, že existuje něco jako Česká republika. Pro dominikánce jsou všichni cizinci automaticky americanos :) Jedem se podívat na krokodýly a leguány k jezeru Enriqillo, na západ k hranicím s Haiti. Jedeme takovým vrakem, že jsem nevěřil, že něco takového se může vůbec rozjet :). Všude kolem se pěstuje cukrová třtina. A z té se vyrábí co ? Z té se vyrábí rum. Po příjezdu do La Descubierta se snažíme najít napřed obchod, pak restauraci, ale nic tady není. Je vidět, že lidé tady jsou hodně chudí. Ubytujeme se v hostelu asi za 150 CZK na noc a jdeme se projít směrem do hor. Ráno chceme vyrazit lodí na ostrov Cabrito.

UT

Jdeme asi 5km po silnici na místo, odkud má jezdit člun na ostrov. Cesta na ostrov stojí 3500 pesos, což je 100 USD, což je 2000 CZK. Takže nic levného. Vše co je tu jen pro turisty je přizpůsobeno na zřejmě americké ceny, ale úroveň služeb je pochopitelně někde jinde. Nakonec přijíždí profi fotografové ze Santo Dominga - rázem mám nejhorší foťák !! - a cena se tak dělí mezi 6 lidí, takže to celkem jde. A jedem fotit leguány :) Krokodýli jsou prý schování pod vodou, takže jsme žádné neviděli. Je tady celkem vedro, ale náš průvodce tvrdí, že je zima, že normálně je mnohem tepleji. Jezero Enriguillo se nachází -44 m pod hladinou moře a je nejteplejším místem v Dominikáně. Odpoledne se rozhodujeme k přesunu přes celý ostrov. Chceme konečně najít pěknou pláž, a ty jsou rozhodně na poloostrově Samaná. Cesta se docela vleče a jsme rádi, že večer nezůstaneme v Santo Domingu, ale dojedeme alespoň do Piedra Blanca.

ST

S jedním přestupem se dostáváme až do hlavního města poloostrova Samaná. To je bohužel turistické, je tu spousta američanů a tím pádem spousta různých lidí co nabízí extra výhodné zboží a služby. V obchodě mi frajer nechce vrátit 25 pesos v drobných, že prý mi je nevezmou ve směnárně. :) Nenecháme se rozhodit a pokračujeme místní dopravou až do Las Galeras, kde konečně nacházíme pěknou pláž. Je tu sice celkem velký hotel, ale soukromá pláž je opačným směrem a tak máme pláž téměř pro sebe. Ubytovali jsme se v džungli kousek od pobřeží. Prolezli jsme plot a postavili stan tam, kde nás těžko někdo najde.

CT

Příchází to, co jsem tak nějak tušil. Po tom všem co jsem tady snědl, to nemohlo dopadnout jinak :) Spíš jsem překvapen, že to přišlo až teď. Necháváme stan v lese a válíme se celý den na pláži, je mi blbě docela dost.

PA

Léky zabraly a je mi mnohem lépe. Vyrážíme na pláž Rincon. Místní nám tvrdí, že se tam nedá dojet jinak než autem. Na pláž se dostáváme pozdě odpoledne. Navečer k nám přijde policista a povídá, jak jinak, že je to tady nebezpečný, kde máme hotel a tak. Mlžíme jak to jen jde a večer zalézáme se stanem do palmové džungle :)

SO

Playa Rincon je naprosto úžasná. Vlévá se tu krásně čistá řeka do moře, takže si můžete zvolit mezi slanou a sladkou vodou. Jsme tu až na pár místních co tu provozují něco jako bar sami. V průběhu dne si dáváme vodu z kokosu - kokos=50 pesos - a obdivujeme, jak místní dokáží vyšplhat bez jištění a bez bot na 15m vysoké palmy. Zpět do Las Galeras jdeme již podél pobřeží. Je to asi 8-10km, moc pěkná cesta. Cestou nás staví nějaký idiot a tvrdí nám, že je to cesta hrozně nebezpečná a že nás tam okradou, že musíme jet s ním na motorce. Odpovídáme že je nám to jedno, že stejně nemáme peníze(což je pravda) a posíláme ho do pr**le :-) Cestou lze nalézt nádherné opuštěné malé pláže. Takhle to člověk zná z televize.

NE

Neděli trávíme v pohodě v Las Galeras, večer zajdeme do místní restaurace na jídlo. Není špatné, ale žádný zázrak to taky není. Původně jsem plánoval projít poloostrov více, ale na chození je zkrátka moc teplo a asi jsem i trochu zlenivěl :)

PO

Je čas přiblížit se letišti. Místní doprava je sice celkem spolehlivá, ale… Jedeme do Samaná odkud chceme jet lodí do Sabana de la Mar. Loď stojí 150 pesos. Zvednout kotvy jsme měli v 11, vyráží se ale až ve 12. Na moři jsou celkem velký vlny a tak to s celkem malou lodí slušně houpe. Po 30 minutách už mne to moc nebaví a jsem rád, že jsme po cca hodině na druhém břehu. Hned na molu sedáme do busu a jedeme dál. V Hato Mayor přesedáme a jedeme do Higuey. Tady se mi konečně daří najít funkční internet a vytisknout si boarding pass do Prahy. Ubytujeme se v hotelu s klimatizací asi za 300 CZK za pokoj.

UT

Jdeme na zastávku směr Bavaro a zjišťujeme, že na letiště jezdí autobus - tak nějak sem to již tušil - a tak máme dost času. Zajdeme si na oběd, kupujeme suvenýry a trochu procházíme město. Po obědě vyrážíme na letiště, kde se válíme na trávě před terminálem. Na check-inu se platí výpalné 20 USD, které uplně nevím jestli je oficiální. Chtějí po mne letenku, kterou nemám a nechtějí pochopit že letenky se nevydávají. Musím si ji nechat vypsat u stánku Thomsona. Kluci sice umí počítat dolary, ale batoh mi nakládají do špatného letadla směr Kanada :). Letadlo nám nakonec málem uletí, protože nikde se nic nehlásí, na tabuli naší gate svítí Panama a tak nevíme, že máme být už dávno v letadle. Do letadla přicházíme s dalšími asi 4 zoufalci jako poslední. Cesta zpět je super, jídlo, hudba, pohoda. Thomsona musím znova pochválit.

ST 1.4

Ráno jsme v BHX a je docela kosa, což mi trochu vadí, jelikož moje oblečení je v Kanadě a já mám na sobě jen košili. Dáváme si snídani a čaj a letíme do Prahy. V Praze je jak jinak, kosa a tak domů jedu taxíkem. Výlet pro mne končí až v pondělí, kdy mi dorazí bágl z Kanady :)

SUMMARY
  • Lidé - jsou vesměs příjemní. Pozvali nás na pivo, dostali jsme kokos na pláži… ale musíte určitě mluvit španělsky. Bez toho to nejde. V turistických centrech je to horší…ale nikdo vás nebude otravovat jako třeba v Maroku. Zkrátka odmítnete to co vám nabízí a máte pokoj.
  • Doprava - dá se dojet kamkoli. Řidiči gua-guas, jak se tady minibusům říká, se nás nikdy nesnažili okrást. Maximálně cenu zaokrouhlí, místo 80 dáte 100 pesos, což je OK. Poradí jak se kam dostat atd..
  • Ceny - Doprava je možná levnější než u nás, je to podobné. Jídlo je taky tak nějak nastejno. Spíš je problém ho sehnat. Mimo velká města, kde jsou supermarkety se nakupuje těžko. Třeba chleba se moc sehnat nedá a to je docela základní věc :) Prodávají jen ovoce, sušenky, pivo, rum a nějaké konzervy.
  • Ubytování - Mimo velká města velmi levné 150-300 CZK za pokoj na noc. V Santo Domingo 30 USD, ale asi by se sehnalo levnější. Je určitě lepší si připlatit za klimatizaci.